Dziga Vertov

Dziga Vertov
Narození	2. ledna 1896 Bělostok
Úmrtí	12. února 1954 (ve věku 58 let) Moskva
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	scenárista, filmový režisér, střihač, kameraman a režisér
Ocenění	Řád rudé hvězdy medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Choť	Elisabeta Svilova (1929–1954)
Příbuzní	Michail Kaufman a Boris Kaufman (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dziga Vertov (Дзига Вертов), vlastním jménem David Abelevič Kaufman (21. prosince 1895^jul./ 2. ledna 1896^greg., Bělostok – 12. února 1954) byl rusko-židovský režisér dokumentárních filmů a filmových týdeníků.

Narodil se v dnes polském Bělostoku, tehdy součásti Ruského impéria.

Svoji dokumentární tvorbu začal coby redaktor filmových týdeníků, přesvědčený komunista, nadšený sovětskou avantgardou a filmovou kamerou, postupně rozvinul specifický přístup v práci se střihovou skladbou. Své přesvědčení shrnul do manifestů MY (1922) – jímž založil skupinu „Kinooků“ – a Revoluce kinooků (1923). Přestože v natáčení požadoval bezprostřední zachycování reality, některé záběry svých filmů sám aranžoval a manipuloval i střihem:

„Jdeš ulicí Chicaga dnes, v roce 1923, já tě však přinutím, abys pozdravil soudruha Volodarského, který jde v roce 1918 ulicí Petrohradu, a on ti odpoví na pozdrav. Anebo jiný příklad: do hrobu spouštějí rakve lidových hrdinů (natočeno v Astrachani v roce 1918), zasypávají hrob (Kronštadt, 1921), salva z děl (Petrohrad, 1920), lidé k uctění památky hrdinů obnažují hlavy (Moskva, 1922)“ – Dziga Vertov, Revoluce Kinooků, 1923

K snímku Muž s kinoaparátem vznikla řada soundtracků mj. od skupin The Herbaliser Band, The Cinematic Orchestra a dalších.

Jeho bratři Michail Kaufman i Boris Kaufman byli kameramany.